#2 Hledání možností (Stanley Vozab)

Domů přišel ponořený v myšlenkách na práci. Laura byla na nějaké dámské jízdě, takže se těšil jen na sprchu a ustlanou postel. Známé dveře, elektronický klíč, zautomatizované činnosti… Moment. Něco tu nehraje. Jeho zrak upoutalo něco nečekaného. Dopis!

Dopis? Šokovaně zíral na růžek papíru čouhající z otvoru dopisní schránky. Samozřejmě stylové - z pravého ropného plastu ze století fosilních paliv. Už jenom v tom materiálu měla schránka hodnotu pěkných pár set kreditů. Dost lidí má u dveří repliky dopisních schránek, kvůli donáškové službě nebo jako úložný prostor pro domácí papuče, ale u málokoho by se našel takhle zachovalý historický kousek ještě z dob, kdy existovala centralizovaná poštovní služba.

Skoro nábožně vytáhl dopis ze schránky. Byl pevný, lesklý, se sotva patrnou myceliální strukturou. Stránka byla popsaná detailně vykreslenými znaky, které mu neřekly absolutně nic. Jen to, že podobné písmo už někde viděl… Na výkladních skříních v össenské čtvrti, došlo mu vzápětí.

Uběhlo pár dní. Záchvaty bolesti již přicházely s železnou pravidelností, jak předpověděl lékař, vždy kolem 17. hodiny, jednou za tři dny.  Rozeznal už jejich brzký nástup asi půl hodiny předem - rozostřené vidění, závratě, pocit, že je někde v neznámu, úzkost ze tmy, která ho obklopí. Díky tomu se však mohl včas připravit na bolest a uklidit se někam do soukromí.

Byl by rád, kdyby mohl říct, že si na stále sílící záchvaty bolesti začal zvykat. Ale lhal by. Kdyby šlo jen o samotnou bolest, to by překousl. Ale fakt, že v danou chvíli nemohl nic dělat, ztrácel nad sebou kontrolu a byl tak v rukou té proklaté choroby, s tím se nemohl vyrovnat. On, který chtěl mít vždy svůj život pevně v rukou...

Dopis. Zauvažoval, zda tahle podivná zpráva není jen rafinovaná reklama, ale přesto se vrhl na Medianet. Sjel papír scanem. Telestěnu pokryla jeho zvětšená kopie. 

Docela dole, u spodního okraje papíru objevil ještě několik znaků mnohem drobnějších, ale o nic jednodušších.

Už zaslechl, že össein má pověst nejtěžšího jazyka ve známém vesmíru. Dlužno říci, že zcela oprávněně, jak si po chvíli pátrání na Medianetu ověřil: prakticky na žádných jazykových školách se nevyučuje. Jediným dostupným zdrojem, který se mu podařilo vypátrat, je katedra össeistiky v N-n-Yorku, jednom z největších terronských oceánských habitatů. Podle prezentace webu univerzity katedře vládne nějaký profesor Giles Hildebrant. Žádný interaktivní prvek jako slovník nebo překladač na jejich stránkách ovšem nebyl. 

Stanley si v sekci pro studenty přečetl jednoduchá pravidla pro výslovnost össenských výrazů přepsaných do latinky:

ö (na začátku a uprostřed) = uzavřené é
ö (na konci slova) = ó
ü = velmi tvrdě vyslovené ý
ä = á
ë – é

To mu ale moc nepohlo, protože text obsahoval přímo originální znaky, v nichž nespatřoval ani náznak nějaké logiky. Pochopitelně bez přepisu výslovnosti. A bez překladu.

Ke svému značnému překvapení Stanley po chvíli dalšího pátrání zjistil, že při zadání do vyhledavače nevypadne nic použitelného. Online překladače obsahovaly nejroztodivnější jazyky; v jednom jsi našel dokonce řeč Eridaňanů, kteří podnikli (neúspěšný) nájezd na Zemi před nějakými pěti sty lety, ale össein jako by neexistoval. Zkusil namátkou zadat jiné pojmy, jako „össenština“, „össein“, „trëighrü“, „Akkütlix“ a v zoufalství aspoň „Össe“, ale jediný univerzální odkaz vedl na encyklopedické heslo, oznamující:

Össe. 

Typ objektu: Planeta hvězdy Vega.

Össenská společnost je vyspělou civilizací s mnohatisíciletou kulturou. Veškerou moc drží v rukou Církev, neboť vůle Akkütlixova rozhoduje o veškerých záležitostech duchovních i světských. Všichni stojíme v Akkütlixově stínu.

Jinak Medianet o všem, týkajícím se Össe, zarytě mlčel. 

Zdá se, že moc Össeanů je ještě větší, než bych řekl, pomyslel si Stan, jestliže vládnou jinak nejsilnější velmoci na zemi - mediantům.

Cítil se poněkud naštvaný. Takového času stráveného na Medianetu pro nic za nic. Ani jeden zatracený překladač té cizácké hatmatilky. Rozladěně hodil houbičkový papír do koše a šel se připravit na návštěvu lékaře. Ne, že by čekal něco pozitivního. Ale co mu zbývalo.

Zamkl za sebou byt a vydal se na cestu.